Autorem těchto skromných stránek jsem já :-)) - tedy Magdaléna *., žijící na krásné Vysočině (Chotěboř), narozena v Havlíčkově Brodě v dobách, kdy byl Husák u moci poslední půlrok ;-)


Již v době, když jsem byla s rodinou celkem jako pískle na dovolené mě fotografování doslova uhranulo. Tenkrát (a do dnes moc dobře nechápu proč) jsme měli sebou fotoaparát "Zenit", tedy klasickou zrcadlovku. Občas jsem se fotografování rodinných snímků ujmula i já. A musím podotknout, že jsem ani zdaleka nevěděla, že existuje něco jako závěrka, clona, ISO..no a kompozici jsem neřešila vůbec. Tedy ano, řešila - vše důležité bylo ve středu fotky! :-)
Jaké bylo mé překvapení, když spousta fotek po vyvolání negativu z dovolené bylo buď přepálených, naprosto černých nebo neostrých? Velké překvapení! A velký smutek..... Však zároveň nákop a chtíč se zlepšit, techniku fotografování pochopit.
Po nějakém čase a přečtení naučné literatury jsem si pořídila svůj první aparát (Sony Cyber - shot DSC H9). Asi jako každý novopečený majitel fotoaparátu jsem byla neskutečně šťastná. Věnovala jsem svému mazlíkovi tolik času, že jsem doslova během chvilky pochopila veškeré potřebné základy, které je třeba vnímat než se udělá "cvak".
A jak už to bývá, tak s přibývajícími zkušenostmi, znalostmi a nároky jsem si po dvou letech pořídila digitální zrcadlovku - Sony Alpha A200, kterou až do nynějška používám - je to ještě mláďátko a má toho moc před sebou :-))
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

...aneb...Lví Zvířena a její zájmy...

 

Úvodem...

Snad jedině fotografie nám umožní zastavit - zmrazit čas.

Přiznejme si, kdo by si to občas nepřál.... Zastavit čas právě v tom pro nás krásném okamžiku a vychutnávat si to naplno, bez obav, že to zachvilku zmizí, bude pryč, v nenávratnu...


Jistě všichni znáte ty úžasné chvilky, kdy si uvaříte mátový čaj nebo rozděláte dobré víno ...a vezmete do rukou album. Probíráte se snímky, nahlížíte do minulosti, mile si připomínáte věci, chvilky i lidi, co jsou již ty tam...  V tom by právě mělo být to kouzlo fotografie. Dokáže na vždy zvěčnit ten "pouhý moment" v tom stále ubíhajícím a nezastavitelném čase...
Navíc fotografie může být velmi lahodící oku, to záleží na citění fotografa. Když se dobře snoubí zajímavá kompozice, příjemné barvy a emoce, tak vznikne něco, co mnohdy zaleze hluboko do duše.


Aby z cvaknutí spouště vzniklo cosi oku i duši lahodícího je třeba něco málo vědět o technice a kompozici. Tam platí jednotná pravidla pro nás všechny (i když někteří uznávání fotografové se stali slavnými právě proto, že ta pravidla ignorovali a hrubě porušovali). Však něco jiného jsou velmi důležité emoce. Ty vkládá fotograf do snímku dle svých pravidel, pokaždé jinam ..a pokaždé jinak. Tak jak to cítí, co chce fotkou říct. Jsou fotografie  technicky i kompozičně zvládnuté na 100%, ale nic neříkají, mlčí, jsou prázdné - bez duše....


Lidé se věnují různým věcem a zálibám proto, protože se hledají,,,hledají kam a k čemu patří jejich duše... Já nemůžu s jistotou říct, že jsem se díky zálibě ve fotografování našla ...ale jistě vím, že jsem našla něco, co baví, uklidňuje a naplňuje.
toplist toplist